Vilu nechal postavit u Adolfa Loose a Karla Lhoty v roce 1932 pražský právník JUDr. Josef Winternitz jako rodinnou vilu pro svoji manželku Jenny Winternitzovou, dceru Suzanu a syna Petra. Budova představuje poslední Loosovu realizovanou stavbu a má hodně shodných prvků s Müllerovou vilou, mimo jiné i způsob členění (tzv. raumplan), který byl pro Loose obecně charakteristický. Stavba vily včetně všech příprav, plánů a povolení trvala jeden rok a 9. září 1932 bylo vydáno „Povolení k užívání stavby“. Rodina vilu obývala do roku 1941, kdy ji byla donucena pod tlakem rasové perzekuce převést na Vystěhovalecký fond. Od tohoto fondu koupila objekt obec pražská, která nejprve vilu pronajala sochaři Wilhelmu Srbu Schlossbauerovi a později v ní zřídila mateřskou školku. Ta zde nepřetržitě sídlila až do roku 1995. Celá rodina byla roku 1943 transportována do Terezína a později do koncentračního tábora Osvětim. Zde také hned po příjezdu zahynul v plynové komoře JUDr. Josef Winternitz a jeho syn Petr. Jenny Winternitzová a dcera Suzana, které přežily, se po válce snažily získat vilu zpět. Jejich nárok sice Československý stát uznal a obnovil vlastnické právo pro JUDr. Josefa Winternitze, ale uvalil na dědičky milionářskou a dědickou daň, kterou však nebyly schopné splatit. Vila se vrátila do rukou potomků původních majitelů v roce 1997 a v letech 1999–2002 ji rodina zrekonstruovala do původní podoby 30. let.
Kapacita omezená.
Sraz: ne 3. 10., 12:00, 14:00, 16:00, Na Cihlářce 10, P-5
