Architektka Radka Neumanová a restaurátor Lukáš Janota poukáží na různá řešení velkorozponových konstrukcí významných místních staveb – od masivního dřevěného krovu sokolovny původně krytého těžkou prejzovou střechou až po subtilní kovovou konstrukci lávky nad kolejišti čáslavského nádraží. Do krovu přední čáslavské secesní budovy se dostaneme po běžně nepřístupném, ale překvapivě elegantním betonovém schodišti. Sokolovna, dílo významného architekta Jana Vejrycha, byla otevřena v roce 1911. Zhruba ve stejném čase – v roce 1909 dráhy realizovaly cca 120 metrů dlouhou železniční přechodovou lávku příhradové konstrukce se třemi poli. Ta nahradila původní vyvýšenou osvětlenou lávku z roku 1884, která vedla od perónu hlavního nádraží do prvního patra staniční budovy lokální dráhy. Obě řešily skutečnost, že železnice přinesla do města nejen rozvoj, ale i limity, když přehradila staré cesty. Za to více než století se tato technická stavba pevně zapsala do obrazu místa a ač staveb podobného typu byla celá řada a výjimečnost by jí nikdo nepřisuzoval, tak se výjimečnou stává … tím, že se v této délce dochovala prakticky jako poslední. Ostatní podobné konstrukce jsou třetinové či již je o rozhodnuto o jejich demolici.
Příhradová lávka, ze které malý Miloš Forman chodil marně vyhlížet každý den tatínka až se vrátí z výslechu poté, co ho odvedlo gestapo, je nyní velkým místním tématem. Bude zachována nebo zmizí? Kde v Čáslavi najdete zbytky lávky předchozí? A co za změny přinesl rok 1869, kdy do Čáslavi přijel první vlak?
ne 1. 10. | 16:00 | před sokolovnou, Masarykova 471/34