Rodinná vila byla vystavěna v letech 1931–1932 pro právníka JUDr. Josefa Winternitze podle návrhu architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Budova představuje poslední Loosovu realizovanou stavbu a má hodně shodných prvků s Müllerovou vilou, mimo jiné i způsob členění (tzv. raumplan), který byl pro Loose obecně charakteristický. Stavba vily včetně všech příprav, plánů a povolení trvala jeden rok a 9. září 1932 bylo vydáno „Povolení k užívání stavby“. Rodina vilu obývala do roku 1941, kdy byla donucena pod tlakem rasové perzekuce vilu převést na Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (Vystěhovalecký fond). Od tohoto fondu koupila objekt obec pražská, která nejprve vilu pronajala sochaři Wilhelmu Srbu Schlossbauerovi a později ve vile zřídila mateřskou školku. Ta zde nepřetržitě sídlila až do roku 1995. Celá rodina byla roku 1943 transportována do Terezína a později do koncentračního tábora Osvětim. Zde také hned po příjezdu zahynul v plynové komoře JUDr. Josef Winternitz a jeho syn Petr. Jenny Winternitzová a dcera Suzana přežily a po válce se vrátily zpět do Prahy, do rodinné vily se však už nikdy nedostaly. Ta se vrátila do rukou potomků původních majitelů až při restitucích v roce 1991. Ti ji pak zrekonstruovali do původní podoby 30. let. Rekonstrukce proběhla v letech 1999–2002 a podílela se na ní osobně celá rodina. Od roku 2017 je vila otevřena veřejnosti a je možné ji navštívit v rámci komentovaných prohlídek, nebo některého bohatého kulturního programu, který ve vile probíhá. Také je možné se zde ubytovat, nebo si objekt pronajmout pro svatbu či soukromý večírek. Ve druhém patře je umístěna expozice, jejímž cílem je, aby se nezapomnělo na pohnuté dějiny 20. století, které se drsně zapsaly do historie rodiny a objektu.
Nutná rezervace na GoOut.cz (15 osob).
ne 2. 10. | 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 | Na Cihlářce 10, Praha 5
